Lázně Karlovy Vary - Karlovarský kraj
Lázně Karlovy Vary - Karlovarský kraj
Lázně Karlovy Vary - Karlovarský kraj
ležící na soutoku řeky Ohře a říčky Teplé v nadmořské výšce 450 m, jsou největší a nejvýznamnější české lázně. Za svůj věhlas vděčí především dvanácti minerálním pramenům s vodou různého chemického složení a teploty od 42 do 72 stupňů Celsia. Léčí se zde choroby zažívacího ústrojí a nemoci z poruch látkové výměny
Až do 16. století bylo minerální vody používáno pouze ke koupelím. Teprve lékař Václav Payer vydal v r. 1522 lékařský popis pramenů a vedle koupelí doporučil také pitné kúry. Nejvýznamnějším lékařem v dějinách lázní byl Dr. David Becher (1725 - 1792), který zavedl řadu nových léčebných metod a provedl první přesnou chemickou analýzu vody. Z asi 60 karlovarských pramenů je lázeňsky využíváno 12. Ve městě se záhy rozvíjel také obchod a řemesla. Tradiční řemeslo oplatkářů zavedl loketský purkrabí již v roce 1531. Hlavní rozvoj lázní nastal v 18. století, kdy vznikly první ubytovací hostince a promenáda. Malé městečko kolem Vřídla se rozrostlo ve světově proslulé lázně. V blízkém okolí města se začal těžit kaolin a začátkem 19. století vznikly první továrny na porcelán. V roce 1857 založil rytec skla Leo Moser sklárnu, odkud pochází sklo nejvyšší kvality světoznámé značky Moser. Pojmem pro labužníky se stal bylinný likér Becherovka (tzv. třináctý karlovarský pramen), který se začal vyrábět v r. 1807. Ke karlovarské tradici patří též výroba oplatek a předmětů z vřídelního pramene. K rozvoji města přispělo od r. 1871 železniční spojení, které umožnilo další příliv hostů. Za druhé světové války se lázně staly lazaretním městem. Po osvobození bylo mnoho budov renovováno a postaveny nové. V roce 1956 získaly Karlovy Vary statut lázeňského města, který celému území poskytuje zvláštní ochranu a vytváří příznivé podmínky pro další rozvoj lázní. Nyní se během celoročního provozu v Karlových Varech vystřídá 85 tisíc pacientů, ročně přijíždí 250 tisíc turistů z celého světa. V historii lázní najdeme mezi návštěvníky členy císařské rodiny, ruského cara, pruského, švédského a polského krále a perského šacha. Četné pomníky a pamětní desky připomínají návštěvy dalších slavných osobností: L. van Beethovena, Ant. Dvořáka, J. W. Goetha, A. Mickiewicze, F. Schillera, B. Smetany … Kromě lázeňské léčby poskytují Karlovy Vary bohatý kulturní život, ke kterému patří působení Karlovarského symfonického orchestru, Divadla Vítězslava Nezvala, muzeí a galerií, pořádání Mezinárodního filmového festivalu, festivalu turistických filmů Tourfilm, Dvořákovy pěvecké soutěže, hudebního festivalu Dvořákův podzim a mnoha dalších. Společenský život v nejrůznějších kavárnách, vinárnách, restauracích, nočních podnicích a barech doplňují výbornou relaxaci nabízejí procházky promenádními cestami a stezkami v krásných lesních parcích nad údolím. Teplé, celoroční možnost koupání v termálním bazénu nad hotelem Thermal, sportovní vyžití umožňují četná sportoviště. Kolonády jsou budovány za účelem klidných procházek spojených s pitím termální vody, chráněných před nepřízní počasí. Jsou centrem setkávání lidí na čerstvém vzduchu a za pohybu, který řada lázeňských lékařů nad jiné vyzdvihovala a činí tak dodnes. Lázeňské procedury jsou podávány v centrálních balneoprovozech Lázně III, V, VI a jednotlivých lázeňských domech. K procedurám jsou používány přírodní léčivé zdroje - minerální voda, oxid uhličitý, rašelina z naleziště Krásno u Karlových Varů. K pití karlovarské vody sloužily od nepaměti zvláštní pohárky, které byly, jsou a budou výbavou každého lázeňského hosta. Karlovarské lázeňské pohárky se zachovaly jako historický doklad, spjatý s vývojem lázeňství.
Po obou březích Teplé, bukovými stráněmi, smrkovým šerem i slunečními pasekami se klikatí pěšiny lázeňských lesů. Lze tudy chodit týdny a měsíce, od vyhlídky k vyhlídce, od hospody k hospodě, mezi altány, kříži, křížky, kamennými sedátky, obelisky, kapličkami, mechem, kamením a smolnou vůní lesa. Budeme-li pokorní, možná potkáme v nejtišších koutech stíny: džentlmen smekne na pozdrav cylindr nebo dokonce třírohý klobouk, dáma laškovně zatočí paraplíčkem, v mlze se ztratí. Možná nás mine básník Schiller na oslíku či Johann Wolfgang Goethe s nějakou ženskou. To se tu stává. Cestovateli Humboldtovi bývá připisován výrok, že karlovarské lesy jsou nejkrásnějším přírodním parkem Evropy. Onen muž prošmejdil kus světa, a věděl tedy, o čem mluví. V každém případě karlovarské lesy rovněž léčí: svou krásou a tichem vydatně pomáhají pramenům, které se zdravotnicky činí o sto metrů níž. Síť lesních pěšin tu začala růst hlavně za romantismu, kdy člověk znovu objevil přírodu. Sláva stezek pak vyvrcholila na přelomu našeho a minulého století, v časech prvních rozhleden, lesních restaurací a turistických spolků. Svůj půvab neztratily dodnes. Čekají na vás.
