Jáchymov lázně

Jáchymov lázně patří mezi světoznámá lázeňská města. Jsou unikátní zejména díky radonovým minerálním vodám. Tento přírodní léčebný zdroj s vysokým obsahem radioaktivního plynu radonu, který je zdrojem měkkého alfa záření, má celkový intenzivní účinek na lidský organizmus. Samotná léčba formou celotělových vanových koupelí má značný protizánětlivý a analgetický efekt, a přináší tak pacientům dlouhodobou úlevu od bolestí.

Zdejší drsná krajina byla od nepaměti bohatá na nejrůznější nerosty. Proto když se tu počátkem 16. století objevilo stříbro, dochází k přistěhování stovek a tisíců nových obyvatel a tak již v roce 1516 zde vzniká z osady Konradsgrűn hornická kolonie Thal, o rok později přejmenovaná po sv. Jáchymovi. Majitel ostrovského panství Štěpán Šlik tu postavil mincovnu, kde razil stříbrné tolary a již ve 30. letech 16. století měl Jáchymov 18 000 obyvatel. Kromě dělníků v dolech se město mohlo pochlubit celou řadou vzdělaných obyvatel: v čele zdejší školy zde stál Jonann Mathesius, pozdější kněz a vůdčí duchovní osobnost města, jako městský lékař zde působil i Georgius Agricola, proslulý svými spisy o hornictví a mineralogii. V následujícím období však význam města pozvolna upadá a to vlivem snižování poptávky po stříbru, změněnou politickou situací (na český trůn se dostal Ferdinand Habsburský) či morovými ranami. V roce 1651 je královská mincovna přeložena do Prahy a po katolizaci původně protestantského města počet obyvatel rapidně poklesl pod jeden tisíc. V roce 1716 zde byla z nařízení císaře Karla VI zřízena první báňská škola, která měla připravovat důlní odborníky. Přesto se však zdálo, že nerostné bohatství okolí je již vyčerpáno a ani těžba kobaltu či rozmach cínařství v okolí nemůže navrátit městu jeho bývalou hospodářskou sílu. Obrat ale přichází s objevem a těžbou uranových rud, z nichž se na jáchymovsku v první polovině 19. století začaly vyrábět barvy. Koncem století pak přišel revoluční objev radia paní Marie Curie-Sklodowské a poznalo se, že voda vyvěrající z hlubiny nejstaršího dolu Svornost je léčivá. Počátkem našeho století se tak město mění v lázeňské středisko s rozsáhlou výstavbou jižní lázeňské čtvrti: staví se vodoléčebné ústavy a moderní hotel (dnešní Radiumpalác). Do 1. světové války lázně navštěvuje každoročně na dva a půl tisíce hostů a počátkem 30. letech nabývá město světové proslulosti. Výrazným obratem, který poznamenal nejen dějiny Jáchymova se však stala 2. světová válka: z lázní se stává lazaret. Poválečné politické změny v Evropě a v Československu pak zmařily na dlouhou dobu rozvoj jáchymovských lázní. Objev štěpení atomového jádra uranu a horečné zbrojení světových velmocí znamenaly pro Jáchymov a jeho lázně útlum. Město se dostává do podvědomí nikoliv jako lázeňské, ale jako místo s intenzivní těžbou uranové rudy. Tisíce politických vězňů zde těžily v nesmírně těžkých podmínkách uran, který sloužil převážně pro zbrojní účely našeho tehdejšího spojence, Sovětského svazu. Změna politického systému v roce 1989 se v dobrém slova smyslu kladně projevila i v Jáchymově: příliv turistů i pacientů, rozsáhlé rekonstrukce lázeňských objektů a celkové zlepšení životních i zásobovacích podmínek pro obyvatele navracejí prvním radioaktivním lázním na světě punc výjimečnosti. V lázních se léčí onemocnění pohybového aparátu, metabolická onemocnění a postižení periferního nervového systému pomocí radonových vanových koupelí a dalších prostředků fyzikální terapie.